Manipulační a tělesně založené terapie

chiropraxe

fyzioterapeutická metoda, během níž terapeut provádí manuální napravení kloubních spojení do správné polohy a obnovení jejich pohyblivosti

- v roce 1885 ji vytvořil Daniel David Palmer (USA), předpokládal, že vychýlení některé části kostry může vést k tlaku na nervy, což má pak další negativní důsledky

- primární je spojení páteře a dalších kloubů těla s nervovým systémem: vlivem nehod, pádů, stresu nebo nadměrné zátěže může dojít ke změnám v oblasti páteře nebo jiných kloubů a tyto změny pak následně mohou negativně ovlivnit tkáně, nervový systém a další oblasti, bez nápravy může být pacient náchylnější k chronickým problémům.

- typické jsou blokády v oblasti krční páteře, které působí bolesti a točení hlavy, pocity na zvracení a další potíže, blokády v oblasti hrudní páteře způsobují boleti v oblasti žeber a potíže při dýchání apod.

- chiropraktické zákroky snižují bolest, zlepšují pohyb a zvyšují výkonnost, mnohdy umožní pacientovi vyhnout se chirurgickému zákrokům a užívání léků

- chiropraktickému ošetření musí předcházet vyšetření, které vyloučí onemocnění interní nebo chirurgické (315)

reflexologie

- terapie založená na představě, že se do chodidla promítají všechny tělesné orgány (316); praktik specifickým způsobem „masíruje“ konkrétní body na chodidlech nohou a tím pozitivně ovlivňuje další tělesné orgány, které jsou s nimi spojeny, reflexologové používají charakteristické mapy

„metoda, která vznikla nezávisle na akupunktuře, ale je blízká jak tradiční akupresuře, tak i metodám mikrosystémovým. Týká se však jen chodidla nohy. Vytvořil ji v r. 1913 dr. William Fitzgerald (1872–1942) a nazval ji nejprve zónovou terapií.“ (317)

„Ve 30. letech metodu zdokonalila E. Ingham a nazvala ji reflexologií. Ta se z USA rozšířila do celého světa.“ (318)

„Například reflexologie předpokládá, že určité místo v oblouku nohy odpovídá močovému měchýři. Když reflexolog pomocí palce nebo prstů vhodným způsobem tlačí na tuto oblast, může to ovlivnit fungování močového měchýře.“ (319)

- používá se jako doplnění dalších léčebných postupů při úzkosti, astmatu, rakovině, cukrovce, bolesti hlavy apod. (320)

osteopatie

- manuální terapie blízká chiropraxi, kterou vytvořil v roce 1879 americký lékař Andrew Taylor Still (1828–1917), osteopaté používají především měkké manipulační techniky, masáže, propracování měkkých tkání a aktivaci svalů 321

- „Přírodní medicína, jejímž cílem je obnovit funkce v těle léčením příčin bolesti a nerovnováhy. K dosažení tohoto cíle se osteopat spoléhá na kvalitu a jemnost své palpace a pracuje s postavením, pohyblivostí a kvalitou tkání.“322

- důraz na přirozené samoléčící schopnosti těla, cílem práce osteopata je zlepšit tuto přirozenou schopnost samoregulace a samoopravení

- palpace (vyšetření pohmatem, pozn. red.) je diagnostická dovednost, kterou osteopat používá k tomu, aby cítil stav vyšetřovaných tkání nebo systémů; tento smysl zahrnuje mnoho senzorických aspektů dotyku (vnímat vlhkost, texturu, teplotní rozdíl a jemný pohyb tkání), jde o vyškolenou dovednost, jejíž vývoj trvá několik let, zkušení osteopaté dokáží palpovat nejen povrchně, ale také velmi hluboko uvnitř těla; schopnost detekovat velmi jemné modifikace kvality tkání (přetížení, dehydratace, zjizvení, ztuhlost, hustota a ztráta pružnosti, stejně jako pohyblivost) je schopnost vybrat pro pacienta vhodnou léčbu (323)

akupunktura

- čínská léčebná technika s tisíciletou tradicí, původně jedna z metod tradiční čínské medicíny, ve 20. století se rozšířila po celém světě

- tenkými pevnými kovovými jehlami se stimulují specifické body po meridiánových drahách, kterými proudí energie „čchi“ (neboli vitální energie) – na těle je 365 akupunkturních bodů na 12 drahách

- volbou bodů a jejich stimulací dochází k harmonizaci toku „čchi“ a navození rovnováhy v organismu

- další přidružené metody: akupresura a tuina masáže (stimulování bodů tlakem), moxování (působení teplem – nahřívání bodů moxovacími tyčinkami), baňkování (stimulování bodů podtlakem) 324